KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
OPAVSKÉ SLEZSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

HIRŠMENCL Kristián Bohumír [ Osobnost ]

Spisovatel, železniční úředník,
narodil se 17.10.1896 ve Vlkoši (okr. Hodonín), zemřel 28.9.1970 v Praze.
Studoval na kyjovském gymnáziu, kde jeho třída vykonala předčasnou maturitu ve školním roce 1914-15 a byla odvelena na frontu. Po válce studoval práva v Brně a Praze, ale studium nedokončil. Kvalifikaci si doplnil na železniční škole v Olomouci a nastoupil jako úředník na vých. nádraží. ČSD v Opavě. V tomto městě se zapojil do činnosti čes. kult. pracovníků, kteří pod něm. tlakem svého okolí vytvářeli novou tradici čes. kultury v oblasti opavského Slezska. 1935-36 pracoval na ředitelství železnic v Olomouci a poté až do odchodu do výslužby na ministerstvu dopravy v Praze, kde byl znám jako odborník na úseku mezinárodní železniční tranzitní přepravy.
Do literatury vstoupil básnickou knihou Aleje života, jež vykazovala vliv hymnických ód Březinových a parnasistní lyriky Vrchlického. Jde o výraz mladé duše zasažené předčasnými zážitky z válečných bojišť, sbírka jako celek byla pro svůj epigonský ráz přijata s rozpaky a B. Václavek jí přímo vytkl verbalismus.
Druhá sbírka, Lepty srdcem, svědčila o uměleckém úpadku a teprve třetí kniha lyriky, vydaná až po 2. svět. válce s názvem Po mostě z duhy a hvězd, je dílem umělecky vyzrálým.
Emil Dvořák se poučil z melodiky lidových písní, námětově se vrací až k raným zážitkům z rodného Slovácka, jinde oslavuje ženství antické, biblické a renesanční.
Prozaická tvorba Dvořákova nejprve měla blízko k jeho lyrice. Jeho první knížka Mrskut a píšťalky jsou vlastně básně v próze. Román Zoe a Jiří, jenž má do značné míry autobiografické rysy, ještě nepřesvědčil o talentu Dvořáka - prozaika. Krátké lyrické prózy najdeme i v knížce s postřehy z přírody, Kaleidoskop. Teprve útlý soubor povídek Oheň, se symbolickými příběhy z války, byl přijat soudobou kritikou s obdivem. Největšího ohlasu však dosáhl D. románem z Hlučínska Zvlněný kraj, v němž ukázal něm. iredentu. Spásu pro hlučínské poměry viděl v působení čes. kult. pracovníků v Opavě a román končí až naivně radostnou vizí: "Opava je hlučínský Betlém" . Popularitu románu (1936-38 vyšel v Praze čtyřikrát ) ovšem způsobila politická závažnost, nikoliv umělecká stránka, která svědčí o chvatu a nedopracovanosti. Ke svým letním pobytům v tehdy něm. vsi Staré Purkartice na Krnovsku se námětově vrátil paradoxně až po zabrání pohraničí něm. armádou v románu Lán kosodřeviny, i když přímá lokalizace není v knize zřetelná a nemluví se ani o národnosti obyvatel.
Próza velmi dobře zachycuje ráz horské krajiny i sukovitou svéráznost obyvatel v neměnném rytmu roku a lidského života.
E.D. za svého působení v Opavě do 1935 byl nadšeným propagátorem slez. a zvláště jesenické krajiny, o níž napsal mimořádně velké množství příspěvků do denního tisku, do turistických časopisů, sborníků aj. Jeho novinářské příspěvky jsou vtipné, bystré,, občas mírně ironické, většinou prokazující bohaté kult. zázemí autorovo, jazykovou vyspělost a moudrý životní nadhled.

Emil Dvořák za svého působení v Opavě do 1935 byl nadšeným propagátorem slezské a zvláště jesenické krajiny, o níž napsal mimořádně velké množství příspěvků do denního tisku, do turistických časopisů, sborníků aj. Jeho novinářské příspěvky jsou vtipné, bystré, občas mírně ironické, většinou prokazující bohaté kulturní zázemí autorovo, jazykovou vyspělost a moudrý životní nadhled.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.hlucin.cz

Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: Markéta Kvitová (Informační centrum Nový Jičín) org. 56, 21.03.2003 v 10:50 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
REGIONY A OBLASTI ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
Sněhové zpravodajství
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba